Dneska jsem se snad třikrát " nacápla " na chodníku . Až z toho nakonec vzniklo naražené zápěstí na levé ruce ( naštěstí ). Jinak jsem včera jela do Hradce Králové na přednášku. Na konci mi můj mozek připadal jako po dvou týdenní přednášce o definici hřebíku. S kámoškou jsme měli ještě čas, a tak jsem vyrazili do nákupní čtvrti, kde jsou ty nejlepší ( a bohužel i nejdražší ) obchody v Hradci. Šli jsme kolem Baťova obchodu s botami a já uviděla nepřekonatelně perfektní kozačky, které na mě volaly :D abych si je koupila. Znáte to. Úplně úžasná věc, kterou nemůžete mít. Tentokrát jsem je ale převezla. Ani ne po minutové úvaze jsem si je koupila. Na pěkně dlouho jsem provětrala peněženku, protože stály skoro dva tisíce. Mám štěstí, že jsou červené, protože jsem si nedávno koupila v New Yorkeru úplně boží červenou, pletenou šálu a čepici. Kabátem sice neladím ( je bílý ) ale co. Mám sice strach o zachování původní barvy při sněhových hrátkách. Snad to nějak přežije. Nerada bych si vyslechla hodinové kázání o zacházení s oblečením od mamky.
Ještě sem dám kusovku a něco písnu.
Mějte se. Vaše ( kozačková :D ) Monuš



Jé, ty musí být krásné. A jj, znám to. :D Tak jsem ráda že jenom naražené zápěstí. :-)