Už jako malá holčička jsem si přála být dospělá ( doufám, že v tom nejsem sama
)
Přejeme si, být dospělí, ale přitom si neuvědomujeme, že prožívánme nejkrásnější a nejpohodovější léta svého života.
Když jdu vyjímečně ve škole na záchodky ( věřte, je to doopravdy hnus
) tak tam vidím děvčátka, která možná nechodí ani do 5. třídy, jak se malují řasenkou, dělají si pod okem černou linku, díky které se jim podaří vykouzlit image " zombie ."
) tak tam vidím děvčátka, která možná nechodí ani do 5. třídy, jak se malují řasenkou, dělají si pod okem černou linku, díky které se jim podaří vykouzlit image " zombie ."Mají krásné obličeje, ale podle nich vypadají moc " mladé." Říkám si, vždyť jsou to ještě děti. Nemají se vůbec za co stydět. Kde jsou ty časy, kdy jsem blbla s kámoškou na dětském hřišti, nebo když byl " panák" má nejoblíbenější hra.
Jako malí, si přejeme být dospělí. A jako staří ( nebo dospělí ) se snažíme vrátit do dětských let.
Léta, kdy jsme děti se nám už nikdy nevrátí. A tak se nesnažme zamaskovat to make-upem, a buďme takoví, jací jsme. A to, že Vám malým " idol z 8.B. "
řekne, že jste ještě prcek, a že nevidí důvod, proč by se s Váma jenom bavil, hoďte ho za hlavu. Jsou i milejší a hodnější kluci, kteří jsou s Vámi v ročníku, nebo o kus výš.
řekne, že jste ještě prcek, a že nevidí důvod, proč by se s Váma jenom bavil, hoďte ho za hlavu. Jsou i milejší a hodnější kluci, kteří jsou s Vámi v ročníku, nebo o kus výš.A doufám, že si užijete léta krásného dětství, a možná ještě hezčí dospělosti ve vzpomínkách na ty krásné časy.
Snad se článek líbil. Vaše Monuš



ajojky postoupilas do 2.kola SONO :-)